Využitie húb v kuchyni, stejně jako možnému pěstování se u nás věnuje řada publikací. Tato vás seznámí především s jejich léčivými účinky.U každé z více než třiceti hub je stručně uvedena historie užívání, morfologický popis a rozšíření, případné další příbuzné druhy, obsáhleji potom obsahové látky a léčebné účinky, včetně využití z hlediska tradiční čínské medicíny.Zmíněno je také jejich využití v kuchyni a možnosti případného pěstování mimo jejich přirozený výskyt. Poslední kapitolu tvoří přehled osmi u nás většinou běžně rostoucích hub, které si zaslouží naši pozornost pro jejich léčivé účinky.Součástí publikace jsou i čtyři rejstříky, z nichž věcný rejstřík je zaměřený na využití jednotlivých hub při rozličných onemocněních.Kniha je vázaná s barevnou obálkou, bohatě ilustrovaná a doplněna fotopřílohou. Počet stran 152 ISBN 978-80-86231-54-9
Ukázka z titulu:
HOUBY A JEJICH LÉČIVÉ ÚČINKY
ÚVOD
Houby jsou nedílnou součástí naší živé přírody a jejich pěstování v posledních desetiletích také jedním z důležitých odvětví zemědělské výroby. Lidé řadu z nich využívali nejen jako potravinu, ale i pro léčivé účinky již v dávnověku, a to v mnoha oblastech světa. Staří Egypťané v době 3 000 let před n. l. považovali houby za posvátné, neboť věděli, že prodlužují život. Také u mumie „ledového muže“ Öetziho, staré 5 000 let a nalezené v zachovalém stavu v ledovci na hranicích Itálie a Rakouska, se našly sušené houby. Nejstarší písemné zmínky o léčivých účincích hub pocházejí z doby před pěti tisíci lety z Indie. Všechny tyto skutečnosti ukazují, že v dávné minulosti byly v různých částech světa houby předmětem mimořádného zájmu člověka.
Zatímco v Asii byl tento zájem v průběhu staletí neměnný, ve vyspělých zemích Západu se znovu objevuje teprve ve 2. polovině 20. století. U některých druhů hub se dokonce začíná také s jejich velkovýrobním pěstováním. Udává se, že v současnosti světová produkce pěstovaných hub přesahuje 5 milionů tun. Z toho jsou na prvním místě, asi se čtyřiceti procenty žampiony, na dalším je to hlíva (cca 25 %), dále kukmák sklepní (cca 16 %) a houževnatec jedlý či shiitake (cca 10 %). Největším producentem je Čína, následovaná USA, zeměmi západní Evropy a jihovýchodní Asie.
Využití hub v kuchyni, stejně jako možnému pěstování se u nás věnuje řada dostupných publikací. Tato je zaměřena specificky, a to především na jejich léčivé účinky. Je to hlavně tradiční čínská medicína (TČM), kde jsou houby historicky nedílnou součástí její fytoterapie. Slouží nejen k vlastní léčbě, ale využívají se i v dietetice, které je v čínském léčebném systému věnována mimořádná pozornost.
Kniha kromě krátkých úvodních kapitol prezentuje na 12 významných a 13 dalších užívaných druhů, s kterými se můžeme setkat v každodenní praxi. U každé houby je stručně uvedena historie užívání, morfologický popis a rozšíření, případné další příbuzné druhy, obsáhleji potom obsahové látky a léčebné účinky. Pokud mají houby využití v kuchyni, případně je lze pěstovat mimo jejich přirozený výskyt, jsou tyto skutečnosti rovněž stručně zmíněny. Poslední kapitolu tvoří stručný přehled osmi u nás většinou běžně rostoucích hub, které si zaslouží naši pozornosti, neboť jsou rovněž léčivé.
Uvedený sortiment hub však nelze považovat za uzavřený, neboť řada pracovišť na celém světě se věnuje výzkumu léčivých účinků dalších druhů. Předmětem zájmu se tak stávají stále nové houby, které mohou napomoci ke zlepšení našeho zdravotního stavu.